Olešnice slaví 150 let výroby umělých květin

Ilustrační foto
Autor: Helena Synková, Zpravoda...

V letošním roce to je již 150 let od zavedení výroby umělých květin v Olešnici. Je to až neuvěřitelné, že se přes všechna úskalí podařilo výrobu květin udržet při životě až do dnešních dnů.

Skromné začátky

Počátky výroby umělých květin se datují od druhé poloviny 19. století (1869). Do malebného městečka Olešnice na Moravě tuto výrobu přivezl neznámý stolař z Vídně.

Výroba ve svých počátcích byla provozována výhradně v domácích prostorách tohoto průkopníka květin. Nejdříve se květiny vyráběly výhradně z papíru. Byly to hlavně růže, karafiáty, jiřiny a chrysanty. Postupně se přidávaly látkové květiny. Pracovalo se s přírodními materiály, hlavně bavlněným plátnem. Z toho se vyráběly hlavně konvalinky, šeříky, vřesy, narcisky a další drobná kvítka. Také se vyráběla pomněnka z květinového plyše.

Později se výroby ujal pan Matonoha. Výrobu také provozoval v  domácích prostorách ve svém domě č. p. 223 v ulici Rovečínská. V domácích prostorách se prováděly veškeré přípravné práce jako je tužení a barvení látek, vysekání jednotlivých tvarů a následně jejich vylisování. Některé květy se ještě ručně dobarvovaly.

Vysekávání jednotlivých tvarů se provádělo ručně na vysekávacím špalku pomocí dřevěné paličky. Tato práce vyžadovala velkou zručnost a také sílu. Lisování se provádělo na ručních mechanických lisech, kde se lisovací forma ohřála na ploténce a pak pomocí tlaku na formu se květ vylisoval do požadovaného tvaru. I tato operace vyžadovala fortel. Veškeré práce spojené s výrobou květin jsou rukodělného charakteru.

Veškeré tyto práce se udělaly v dílenském prostředí a pak následná montáž již byla prováděna jako domácí práce. Na výrobě se podílela celá řada místních pracovnic, ale i ženy ze širokého okolí, které si z počátku chodily pro práci pěšky a později jezdily autobusem. Pro ženy to byl vítaný zdroj obživy, protože mohly pracovat doma a starat se o rodinu.

Za druhé světové války došlo k obrovskému propadu ve výrobě květin. Byla hospodářská krize a zájem o květiny se úplně zastavil. Bylo to velmi těžké období.

Poválečný nárůst výroby

Po válce došlo k ekonomickému růstu ve všech oblastech hospodářství a také se zase zvedla poptávka po květinách. Domácí prostory pana Matonohy již nestačily, a tak si pronajal prostory bývalé textilní továrny v Olešnici a výrobu přestěhoval do těchto prostor. V těchto prostorách, i když ve změněné podobě, je výroba dodnes.

Výroba začala narůstat jak do objemu, tak se začal rozšiřovat i sortiment. Kromě vazbových květin se začaly vyrábět i květiny k výzdobě interiérů. Byly to hlavně růže, kosatce, velké šeříky, a celá škála květin. Rovněž se vyráběly květiny a ozdoby ke svatebním účelům. Různé čelenky a ozdobné vývazky pro svatebčany. Také se dělaly a dodnes se vyrábějí květiny na kroje.

Po roce 1948 došlo ke znárodnění a výroba květin pokračovala v Olešnici jako závod 4, jako součást národního podniku Centroflor v Dolní Poustevně. Tato forma, ať už jako národní podnik, později státní podnik a již opět samostatná akciová společnost, pracoval až do konce 20. století.

Závod v Olešnici zaměstnával na 20 lidí včetně domácích pracovnic. Výroba se rozšiřovala, a protože v Olešnici již nestačila kapacita výroby, byl zřízen provoz na výrobu umělých květin ve Žďáru nad Sázavou, kde pracovalo cca 50 pracovnic. Výroba květin se zajišťovala i kooperací s přidruženou výrobou JZD Vnorovy a Strážnice na Jižní Moravě. V JZD nám pomáhali hlavně s výrobou vazbových květin, jako jsou jiřiny a chryzantémy. Výroba těchto květin byla nosným výrobním programem.

V Olešnici se také vyráběly artikly z želatinové masy. Dělaly se různé botičky, prasátka, hroznové víno. Vyráběly se na hliníkových formách, které se máčely v  želatinové mase, a po zaschnutí se ještě dekorovaly a dokončovaly. Tyto výrobky se dodávaly do čokoládoven, kde se plnily cukrovinkami. Tato výroba byla později v Olešnici zrušena.

Navýšením výroby vazbových květin došlo také k větší mechanizaci výroby těchto květin. Dříve se chrysanty rýfkovaly ručně rádýlkem. Jeden plátek měl 38 nožiček a každá nožička se musela projet radýlkem. Později byly zakoupeny rýfkovací stroje, které výrobu urychlily. Také výroba jiřin byla zmechanizována výrobním pásem, u kterého sedělo 5 pracovnic. Z pásu jiřiny padaly do voskovacího automatu a tím se výroba zrychlila.

Byla rozšířena i výroba látkových květin. Zpracovávala se celá škála přírodních látek. Hedvábí, bavlna, vlna, len a další.

Velmi významným obchodním partnerem pro vývoz našich výrobků byl PZO Jablonex v Jablonci nad Nisou. Přes tuto společnost jsme květiny vyváželi až do roku 2010, kdy byl Jablonex zrušen.

Na místo Jablonexu vznikla společnost Jablobijoux s.r.o. a vzhledem k našim dlouholetým vztahům s pracovníky této společnosti pokračujeme ve spolupráci do dnešních dnů.

Konkurenceschopnost ve velkém světě – vývoz, exkurze i známé tváře

Od roku 1991 byla společnost Moraviaflor akciovou společností. Majoritním vlastníkem byla pražská společnost, která provozovala výrobu až do konce roku 2000. Výroba květin pokračovala ve spolupráci s brněnskou BD Tovou. Tato společnost provozovala výrobu do roku 2003 a pak svoji činnost ukončila. Od roku 2004 je Moraviaflor, s.r.o., soukromou společností.

Jsme jen malá firma, protože tlaku květin, které se dováží s Číny, není jednoduché čelit. Přes všechny problémy se ale snažíme výrobu stále udržovat.

V  současné době je opravdu velmi složité udržet výrobu na takové úrovni, aby byla ekonomicky zajímavá. Jedná se výhradně o rukodělnou práci a ta bohužel nebyla nikdy hodnocena tak, jak by si zasloužila. Pracovnice, které se výrobou květin zabývají, musí být velmi zručné a trpělivé. Je to drobná ruční práce založená na preciznosti.

Dostalo se nám od našich zákazníků velkého ocenění, kdy nám bylo napsáno, že jsme odvedli excelentní práci. To nás samozřejmě vždy velmi potěší.

Téměř 90% produkce vyrábíme na export. Jedná se o evropské země, ale expedujeme květiny i do zámoří. Vyvážíme květiny například do Španělska, Finska, Anglie, ale také do Kanady, Austrálie. Dokonce jsme květiny dodávali i do Japonska. Zahraniční zákazníci jsou velmi nároční na preciznost provedení a na nové zajímavé tvary květin.

Samozřejmě vyrábíme i pro tuzemský trh. Vyrábíme mnoho květin na kroje. To je velmi krásná, ale náročná práce. Zde se uplatňují hodně konvalinky, pomněnky, krušpánek a drobné růžičky. Z těch se pak skládají obrovské čelenky k dámským krojům. Rovněž vyrábíme velké vonice na pánské čepce ke krojům a také dětské čelenky a dokonce čelenky pro krojované panenky.

Kromě krojových ozdob vyrábíme květiny jako módní doplňky na šaty, klobouky, boty apod. Naším zákazníkem je např. firma, která vyrábí klobouky, Tonak Nový Jičín. Ve spolupráci s módní návrhářkou Ladou Vivianovou a herečkou Kairou Hrachovcovou jsme vyrobili limitovanou sérii květin na čepec.

Spolupracujeme s celou řadou módních návrhářů, pro které vyrábíme květiny na přehlídky. Ve spolupráci s brněnskou uměleckou školou jsme vyráběli čelenku pro miss Nikol Švantnerovou na soutěž Miss Universe v L.A. v  Americe. Zúčastňujeme se módních přehlídek (každoročně přehlídka v Jablonci nad Nisou, kde předvádíme květiny na šatech a spodním prádle ve spolupráci s  módními návrháři) a pravidelně se dvakrát do roka presentujeme na veletrhu mody STYL-KABO v Brně na výstavišti. Tam se nám daří získávat nové zákazníky. Jsme rádi, když nás zákazník navštíví u nás ve společnosti a sám posoudí naše možnosti, spolupráce je pak mnohem lepší.

Spolupracujeme rovněž s divadly, pro které vyrábíme květiny dle jejich požadavků. Jsou to brněnská divadla, divadlo J.K. Tyla v Plzni, Zlínské divadlo, pražská divadla a také dodáváme do divadla v Bratislavě. Ta škála je opravdu velmi široká.

Spolupracujeme i s MAS Moravský Kras, děláme i tvořivé dílničky a pravidelně máme exkurze ze ZUŠ z Blanska, ze školy návrhářů z  Brna, kde se studenti snaží vytvořit sami zajímavý návrh. Pokud některá škola projeví zájem, rádi je přivítáme na exkurzi. Jsem vždy velmi potěšená, jaký zájem vyvolává naše stará výroba květin u dětí, ale i dospělé zajímá. Myslím si, že výroba květin k Olešnici neodmyslitelně patří. Jak jsem zmínila na počátku, výrobou květin se živily ženy ze širokého okolí. U nás pracuje např. již pátá generace z rodiny Němců z Kněževsi. Jsou pracovnice, které pracovaly ve výrobě květin 50 let. Naší snahou je tuto tradici v Olešnici udržet. Pro seznámení veřejnosti a připomenutí této krásné tradice jsme uspořádali v srpnu v období olešnické pouti výstavu, kde jsme ukázali jak část historie, tak i současnou tvorbu.

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat ze Zpravodaje města Olešnice. Titulek a mezititulky jsou redakční.