Nové náměstí Míru v Tišnově budí debatu. Lidé řeší zeleň, stín i dlažbu

Foto: Město Tišnov.

Tišnov se po pětaosmdesáti letech dočkal nové podoby náměstí Míru. Rekonstrukce za 164 milionů korun přinesla nové povrchy, vodní prvky, bezbariérovější prostor i desítky stromů. Sotva se ale centrum města znovu otevřelo, jeho podoba rozproudila debatu na sociálních sítích. Část lidí oceňuje modernější a upravenější veřejný prostor, jiní by si na náměstí představovali výrazně více zeleně a stínu.

Kompletně zrevitalizované náměstí Míru se chodcům i dopravě otevřelo 12. srpna. Proměna hlavního veřejného prostoru Tišnova trvala více než šestnáct měsíců a podle města vyšla celkem na 164 milionů korun.

O dokončení rekonstrukce informovala také Tišnovská televize ve své reportáži na oficiálním YouTube kanálu. Reportáž připravila redaktorka Zlata Ptáčková a k nové podobě centra se v ní vyjadřuje starosta Tišnova Jiří Dospíšil.

„Každé náměstí je velmi důležitým veřejným prostorem. Slouží jako místo setkávání, konání různých akcí, slavností či trhů. Jeho význam pro život ve městě je naprosto zásadní,“ říká v reportáži starosta. Náměstí podle něj představuje srdce města i jeho vizitku.

Dospíšil zároveň věří, že se nový prostor podaří naplnit životem. „Každý Tišnovák může být hrdý na novou podobu. Je jen na nás, jak ho teď oživíme. Ale toho se nebojím, protože tady máme báječně fungující spolky a lidi, kteří to náměstí dokážou zaplnit,“ uvedl.

Čtyřicet osm stromů a voda, která se vrací ke kořenům

Rekonstrukce nebyla pouze úpravou toho, co je vidět na povrchu. Obnoveny byly také inženýrské sítě a součástí projektu se stalo nové hospodaření s dešťovou vodou.

Podle oficiálních informací města Tišnova bylo na náměstí vysazeno 48 vzrostlých stromů. Dešťová voda ze střech okolních domů se shromažďuje v retenční a akumulační nádrži a následně se využívá pro jejich zavlažování. Stromy jsou navíc vysazeny ve strukturálním substrátu, který má jejich kořenům zajistit lepší podmínky v městském prostředí.

Novým výrazným prvkem je také pobytové vodní schodiště s možností posezení až pro osmdesát lidí, které může při menších kulturních akcích sloužit také jako hlediště.

Náměstí zůstává průjezdné. V jeho horní části platí rychlost 30 kilometrů v hodině, spodní část funguje jako sdílená zóna s nejvyšší rychlostí 20 kilometrů v hodině.

První reakce: Kde bude v létě stín?

Právě zeleň se přesto stala jedním z nejvýraznějších témat první veřejné diskuse. V komentářích na sociálních sítích se objevují obavy, zda nebude na rozsáhlých vydlážděných plochách během horkých letních dnů příliš vysoká teplota. Kritici upozorňují především na množství kamenných povrchů a na to, že nově vysazené stromy zatím nemohou vytvořit stín, který nabídnou až po několika letech růstu.

V debatě zaznívá rovněž otázka, zda nemohlo být vegetaci věnováno více místa na úkor zpevněných ploch. Nejde přitom o názor všech diskutujících. Další lidé novou podobu náměstí naopak chválí jako moderní, přehlednou a bezbariérovou. Připomínají také, že stromů je nyní více než před rekonstrukcí a že skutečný obraz náměstí se změní, až nová výsadba zesílí.

Umělá inteligence ukázala náměstí jako park

Debatu dobře ilustruje také příspěvek místní facebookové komunity Tišnovský TAM-TAM. Jeho autor nechal s pomocí umělé inteligence vytvořit alternativní obraz náměstí. Na vizualizaci je dnešní otevřený městský prostor proměněn v téměř parkové náměstí s podstatně hustšími skupinami stromů, rozsáhlými záhony, trávníky a množstvím zeleně lemující centrální plochu.

Nejde o skutečný alternativní projekt ani o odbornou architektonickou studii. Obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence je spíše ilustrací jedné z představ, která se v diskusi opakuje: že by centrum Tišnova mohlo mít parkovější charakter a poskytovat více přirozeného stínu.

Právě kontrast mezi skutečným náměstím a touto zelenou vizualizací pomáhá vysvětlit, proč se debata soustředila právě na stromy a rozsah dlážděných ploch.

Náměstí, nebo park?

Část sporu je vlastně debatou o tom, co od hlavního městského náměstí očekáváme. Náměstí musí nabídnout prostor pro každodenní pohyb lidí, dopravu, trhy, koncerty, slavnosti nebo větší společenské akce. K tomu je potřeba také dostatečně velká volná plocha. Na druhé straně s rostoucím počtem horkých letních dnů lidé stále více očekávají od veřejných prostor také stín, příjemné mikroklima a místo k odpočinku mezi stromy.

Nové tišnovské náměstí se pokouší obě potřeby spojit. Zda se to podařilo, ale nebude možné spravedlivě posoudit pouze několik dnů po otevření.

Nově vysazené stromy potřebují čas, aby vytvořily větší koruny. Teprve každodenní provoz zase ukáže, jak bude fungovat sdílená zóna, vodní prvky, pořádání trhů a kulturních akcí nebo pohyb lidí centrem města.

Skutečný test přijde s časem

Náměstí Míru je jednou z nejvýraznějších proměn centra Tišnova za několik generací, a rozdílné reakce proto nejsou překvapivé. První debata na sociálních sítích ukazuje zejména jedno: lidem není podoba centra města lhostejná. Jedni zdůrazňují potřebu většího množství zeleně a okamžitého stínu, druzí oceňují nové stromy, bezbariérovost, vodní prvky a prostor pro společenský život.

Komentáře na Facebooku samozřejmě nelze považovat za reprezentativní průzkum názorů všech obyvatel Tišnova. Dobře ale ukazují témata, podle kterých bude veřejnost novou investici v dalších měsících a letech hodnotit.

A právě čas nakonec ukáže, zda se naplní přání starosty Jiřího Dospíšila a nové náměstí se skutečně stane místem, které dokážou Tišnované zaplnit životem.

Zdroje: reportáž Tišnovské televize, Město Tišnov – informace o revitalizaci, Tišnovský TAM-TAM.