OBRAZEM: Blansko a jeho místní části ožily tradičními ostatky

Foto: Iva Juračková.

Období od Tří králů do Popeleční středy patří již tradičně masopustnímu veselí, které vrcholí v posledních dnech před začátkem půstu. Takzvané ostatky v Blansku oslavily zejména místní části. Masopustní průvody vyrazily do ulic v Horní Lhotě, na Těchově, v Dolní Lhotě, na Klepačově, Obůrce nebo v Lažánkách. Masopust si ovšem připomnělo také centrální Blansko. Lidovou slavnost s rejem masek uspořádali v DPS na Písečné i v SENIOR centru, v dřevěném kostele se sešli věřící a městská knihovna připravila Masopustní záškolácký čtvrtek.

Nedílnou součástí masopustních oslav v blanenských místních částech jsou ostatkové průvody s účastníky v nápaditých maskách. Jako první letos vyšly maškary na Těchově a v Horní Lhotě. Těchovský i hornolhotský průvod doprovázela živá muzika a nechybělo závěrečné posezení s programem.

Ostatky v Dolní Lhotě a na Obůrce uspořádali hned následující týden. V obou místních částech se průvody těšily hojné účasti, na Obůrce se navíc podařilo řádně pochovat basu. Klepačovem prošly v masopustních maskách děti z lesní mateřské školky Kudlibabka. Sérii ostatkových průvodů v místních částech završily Lažánky. K vidění tu byly dvě desítky kostýmů.

Na masopustní radovánky ale nezapomnělo ani centrální Blansko. Obyvatelé blanenských domů s pečovatelskou službou si ostatky připomínají každý rok, patří k oblíbeným tradicím.

„Oslavy se nesou v duchu klasické masopustní zábavy. Zaměstnanci připravují tradiční tombolu, převlékají se do masek a akci zahajují masopustním průvodem. Součástí ostatků je také malé pohoštění, nechybí typické koblihy,“ popsala průběh akce vedoucí oddělení sociálních služeb Iveta Čípková.

Obyvatelé v krajském SENIOR centru slavili masopust hned dvakrát. Poprvé s návštěvou dětí z klepačovské lesní mateřské školky Kudlibabka, zpěvem masopustních písniček a besedou o tradiční zabíjačce i s ochutnávkou zabíjačkových specialit, podruhé s masopustním průvodem s hudebním doprovodem.

Pozadu nezůstali ani v dřevěném kostele. „Oproti jiným rokům byl letošní masopust v Blansku skromnější. Venku nám počasí moc nepřálo. Po bohoslužbách jsme se setkali na společném posezení,“ uvedl farář Martin Kopecký. Věřící si pochutnali na vlastnoručně vyrobeném pohoštění.

Tematický literární program nachystala městská knihovna. Děti se v posledním únorovém týdnu mohly zúčastnit Masopustního záškoláckého čtvrtku, který byl, jak napovídá název, věnován změnám identity, přestrojením a maskování.

Celému období od Tří králů do Popeleční středy, které v dřívějších dobách patřilo především zabíjačkám, tanci a svatbám, se v Blansku i jinde v České republice říká masopust. Poslední (tři) dny masopustního veselí mají speciální označení. V Blansku a v širokém okolí jsou známé pod pojmenováním ostatky. V jiných částech naší republiky bychom se ale mohli setkat například s výrazy fašank, končiny či bláznivé dny.

V masopustním průvodu u nás chodí maškary. Přestrojení účastníci se v dalších oblastech na Moravě, v Čechách a Slezsku jmenují třeba maškarádi, ostatníci, fašanci, babkovníci nebo čumprďáci.

Na blanenských talířích by v tomto období neměl chybět koblih nebo kobliha. A pod jakým názvem si tradiční masopustní sladkost vychutnávají jinde? Kupříkladu je to šiška, smažinka, krepla, kobližka i kobyliha.