Je možné zakázat užívání účelové komunikace?

Ilustrační foto
Autor: Petr Sázavský

Jak je to s přístupem na účelové komunikace? Co se pod tímto pojmem rozumí? A kdo má oprávnění na tyto komunikace vstupovat? Na tyto otázky odpovídal právník Hugo Hubený.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

veřejně přístupné účelové komunikace využíváme dnes a denně a přijde nám to mnohdy jako samozřejmost. Pod pojem účelové komunikace totiž spadají polní cesty, uličky mezi domy, ale i vyšlapané pěšiny.

Co když ale situaci obrátíme a budeme kupovat pozemek, na kterém se taková účelová komunikace nachází? Myslím, že teď už většině z nás představa pohybu cizích lidí po našem pozemku tak samozřejmá připadat nebude.

Definice účelových komunikací podle zákona

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vedle dálnic, silnic a místních komunikací rozlišuje také komunikace účelové. Tyto zákon definuje jako komunikace, „které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.“

Jakákoliv cesta se pak účelovou komunikací stává samovolně, a to při splnění zákonem a judikaturou stanovených podmínek. Musí jít o stálou, v terénu patrnou dopravní cestu, která naplňuje účel stanovený v zákoně, její vlastník dal souhlas k obecnému užívání své cesty veřejností a zároveň tato cesta naplňuje nutnou komunikační potřebu. V momentě, kdy jakákoliv cesta splní uvedené znaky, stává se účelovou komunikací a není zde třeba žádné správní rozhodnutí.

Za souhlas je považováno i strpění a nebránění se proti zřízení cesty

Co se týče podmínky souhlasu vlastníka k obecnému užívání, je nutné zdůraznit, že tento souhlas nemusí být dán výslovně. Za souhlas vlastníka se totiž považuje i strpění a nebránění se proti zřízení cesty. Zde hovoříme o tzv. konkludentním souhlasu. Postačí tedy, že po pozemku začnou chodit lidé, kteří zde vyšlapou pěšinu, a vy se tomu nebudete bránit.

Ať už jde o souhlas výslovný či konkludentní, jednou udělený souhlas vlastníka již nelze vzít zpět a jednostranně odvolat. A to nejen samotným vlastníkem, ale také jeho právním nástupcem - tedy tím, kdo pozemek koupí, zdědí apod. Nový vlastník tak musí účelovou komunikaci na svém pozemku strpět a uživatelům cesty nesmí nijak bránit v jejím užívání.

Právnímu nástupci, který takovouto komunikaci na svém pozemku nechce, pak nezbývá než čekat, až cesta vyjde z užívání. Případně může využít zákonem nabízenou možnost v § 7 odst. 1. Zde je vlastníkovi umožněno v případě, že je to nezbytně nutné k ochraně jeho oprávněných zájmů, podat k příslušnému obecnímu úřadu žádost o upravení nebo omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci.

Obecní úřad pak po projednání věci s Policií České republiky může, ale nemusí upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci.

Účelová komunikace není v katastru nemovitostí

Další nepříjemností, se kterou je účelová komunikace spojena, je její „neviditelnost“ v katastru nemovitostí. Kategorie účelové komunikace totiž v katastru nemovitostí není zavedena.

V případě koupě jakéhokoliv pozemku je tak nejlepší učinit preventivní opatření, díky kterým můžete případným problémům s účelovou komunikací alespoň částečně předejít. Nejjednodušší je zakomponovat do kupní smlouvy prohlášení prodávajícího o tom, že přes pozemek nevede žádná účelová komunikace.

V případě, že by toto prohlášení nebylo pravdivé, je pak ve smlouvě dobré stanovit prodejci také smluvní pokutu, která Vám bude sloužit jako kompenzace za to, že Vám prodávající prodal pozemek, přes který vede účelová komunikace, anebo pro ten případ sjednat možnost odstoupení od smlouvy.

Článek byl převzat z Čebínského zpravodaje se souhlasem vydavatele. Titulky mezi odstavci jsou redakční.