ROZHOVOR: Zvonění už je automatizované, říká lelekovická kostelnice Anna Svobodová

Ilustrační foto
Autor: Lelekovický zpravodaj

Lelekovický kostelík sv. Filipa a Jakuba je dominantou naší vesnice. Vizuální a – pro bydlící v jeho blízkosti – také zvukovou. O zvonění a jiných běžnostech v životě kostela jsme si povídali s paní Annou Svobodovou, která je zde už 20 let v roli kostelnice.

Ví se, proč je kostel zasvěcený Filipu a Jakubovi?  Jsou patroni nějaké profese nebo něčeho jiného?

„Přesně se to neví, ale bývávalo zvykem kostely zasvěcovat svatým, kteří byli uctívaní mecenáši kostelů, těmi, kdo kostely dali vystavět a přispívali na jejich chod. Takže panstvo z původní tvrze a hradu, které vybudovalo náš kostelík, se zřejmě modlilo ke sv. Filipovi a sv. Jakubovi. Filip byl rybář a Jakub první jeruzalémský biskup.“

Máme v kostele 3 zvony – kterému z nich vloni upadlo srdce?

„Srdce upadlo u zvonu sv. Václav, vyšroubovalo se ze závitu, což souviselo s tím, že se před necelými deseti lety dělala nová věž včetně kompletně nové střešní vazby a ta si ještě „sedala a usazovala se“.

Kromě jmenovaného sv. Václava jsou ve věži ještě zvony sv. Josef – umíráček a Rex Gloria, který jako jediný z našich zvonů nebyl v 1. ani 2. světové válce zrekvírován, je to původní a nejstarší zvon ve věži a pochází z roku 1518. Jeho průměr je 70 cm. Sv. Václav má průměr 76 cm a sv. Josef 57 cm.“

Jaké druhy zvonění můžeme v Lelekovicích slyšet, v kolik hodin a co které zvonění znamená?

„Každý den jsou pravidelná zvonění v 6, ve 12 a večerní v 18 hodin v zimě, v 19 hodin v letním období. Zvoní je sv. Václav a jsou to tzv. klekání.

Lidé si často klekání spojují s klekánicemi jako večerními a nočními bytostmi, ale pojmenování pochází z dávných dob, kdy lidé, když slyšeli zvony, nechali práce, klekli si a modlili se.

Ve dnech mší – tzn. v úterý, pátek a v neděli se zvoní půl hodiny před začátkem mše, takže v 17:30 v úterý a v pátek, v 7:30 a v 9:00 v neděli. Dnes už je zvonění automatizované, klekání úplně, na to nemusím pamatovat, a ostatní spouštím dálkovým ovládáním.“

Bývají u nás čtyři mše každý týden – mají nějaké přívlastky, názvy, nebo jsou všechny stejné?

„Mše se slouží tzv. na úmysl – např. za konkrétní osoby, manžele, za mír ve světě, za Boží pomoc, za zdraví, za uzdravení, nebo třeba jako poděkování tříkrálovým koledníkům. Zacílení mše si „objednávají“ farníci.“

Jaké konkrétní věci musíte před mší nachystat?

„První věc je zazvonit půl hodiny před začátkem mše. Pak chystám bohoslužebné předměty – dvě mešní konvičky na tácku, jedna je na vodu, druhá na víno. Pak korporál, plátno prostřené pod bohoslužebnými předměty, na něj kalich na víno. Dále lavabo – „utěrku“ na kalich po jeho použití.

Přes kalich je položené purifikatorium (plátno s červeným křížkem) a na něm palla (lněný čtverec, vyztužený lepenkou, chránící mešní víno před hmyzem či jinými nečistotami). A ještě paténu – misku na hostie.

Připravuji také ornáty. Pro slavnostní mše bílý, v době adventní a postní fialový, červený pro mši za mučedníka, nejčastěji se používá zelený, pro tzv. liturgické mezidobí, které je od konce velikonoční doby až po advent.

Zajišťuji také květinovou výzdobu kostela – nejčastěji z květin, které mám na zahrádce já a další farníci, nebo rostou v okolní přírodě.“ (pozn. red.: paní Svobodová si svoje krásná květinová aranžmá fotografuje a snímky už zaplnily 6 alb).

„V kostele a kolem něho se samozřejmě musí také uklízet. O to se stará zhruba 13 rodin, které se v pravidelném režimu střídají. Vysáváme uvnitř a zametáme venku; s tím nám hodně pomáhá obec, hlavně když opadá listí – fukary jsou skvělý pomocník.“

Na stránkách vranovské farnosti jsem četla, že v roce 2019 u našeho kostelíka proběhla oprava: usazení ambonu a zpemrlování mramoru před vchodem, co že se to tam vlastně dělalo?

„Ambon je čtecí stojan a bylo potřeba ho znovu pořádně usadit, aby se neviklal. A pemrlování velké mramorové desky před schody do kostela bylo její čištění a zdrsnění, aby hlavně při mokru neklouzala.“

Hrajete i na varhany?

„Ne, ne, na ty hraje buď Ludmila Koudelková nebo Martin Hádek, a když nemůžou ani jeden z nich, tak vypomůže Liduška Lorencová z Ořešína.“

Máte nějakého zástupce, když jste třeba nemocná nebo odjetá na dovolené?

„Pro případ, když nemůžu, mě nejčastěji nahradí buď Maruška Smětáková nebo Vojtěch Vykydal.“

Obětavá péče paní Svobodové o kostelík, stejně jako její organizace Tříkrálové sbírky v naší obci (a příprava pro celou farnost), si zajisté zaslouží poděkování, kterým má být i tento článek

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele Lelekovického zpravodaje. Titulek je redakční.