Rosice se stanou českou mekkou recyklace PET

Ilustrační foto
Autor: Pexels.com

„Během dvou tří let bude každá PET lahev koupená v české republice obsahovat materiál z Rosic,“ říká Jiří Hudeček z firmy rPet InWaste, s.r.o., která buduje svoji provozovnu mezi ulicemi Litostrovská a Cukrovarská. Drť z PET lahví se zde bude recyklovat na materiál (tzv. rPET) znovu použitelný pro potravinářské obaly.

Kdy začne provoz a nabídne místním nějaká pracovní místa?

Do konce roku bychom měli dokončit stavbu včetně opravy silnice. Poté přijde na řadu převoz samotné technologie, její kompletace. Počítejme s dvěma až třemi měsíci zkušebního provozu. Takže, půjde-li vše dobře, od července nebo srpna začne třísměnný provoz. Nabídneme cca 20 pracovních míst.

Říkal jste, že budujete první provozovnu svého druhu v ČR. Laik si musí položit otázku proč se PET odpad vozí do Číny a proč se už dávno u nás masově nerecykluje. Není to tím, že výroba z prvotních suroviny, tedy z ropy, je levnější než z recyklátu?

Vývoz plastového odpadu do Číny je od roku 2019 zakázán. Cenové porovnání není tak jednoduché. Při výrobě PET jsme logicky závislí na světových cenách ropy a zemního plynu a víme, že cena této suroviny se může den ze dne dost dramaticky změnit. Zatímco cena PET lahve z recyklovaného PET, tzv. rPET je tvořena náklady na třídění, svoz, vločkování a regranulaci.

V době, kdy je ropa cca 80 USD za barel, tak jsou ceny naprosto srovnatelné.
Dnes, kdy je cena ropy 40 USD je recyklovaný PET sice stejně drahý, ale dražší než ten primární vyrobeny z (dnes) levné ropy. Klidně se, ale může stát, že ropa bude 100 USD a náš materiál bude zase levnější. Chceme-li však budovat cirkulární ekonomiku, pak tato závislost musí zaniknout. Důležitá je v tomto směru na jedné straně změna v chování celé společnosti, kdy si stále více lidí a firem uvědomuje, že jedině cestou cirkulární ekonomiky jsme schopni naši planetu ochránit před totálním vydrancováním. Je totiž fakt, že v naší továrně vyrobeny rPET nahrazuje nutnost těžby ropy a zemního plynu pro následnou výrobu a to při nižších energetických nárocích a s výrazněnižší uhlíkovou stopou. Na druhé straně s tímto vývojem konvenuje i evropská a potažmo česká legislativa, která bude po výrobcích používání recyklátu vyžadovat. Tomu trendu jdou naproti již například i sami velcí výrobci nápojů, kteří se již dnes dobrovolně zavazují k přimíchávaní recyklátu do lahví, stejně tak některé obchodní řetězce již dnes chtějí výhradně PET lahve vyrobené alespoň z části z recyklovaného materiálu.

Pozná spotřebitel, že pije z lahve vyrobené z recyklátu?

Ne, PET je ideálně recyklovatelný materiál. V procesu recyklace sice ztratí část materiálu, ale PET je nekonečně recyklovatelný. Kvalitativně zůstává beze změny, náš závod bude jako jediný v ČR mít tzv. certifikaci EFSA, tedy od Evropské agentury pro bezpečnost potravin. Tato certifikace a splnění řady podmínek a nařízení jsou nutné pro to, aby takovýto materiál mohl být použit v potravinářském průmyslu.

Když jsme spolu mluvili po telefonu, říkal jste, že recyklovaný plast je k přírodě mnohem šetrnější než tzv. bioplasty. Opravdu?

Ano, je to tak. V posledních letech zažíváme něco jako plastofobii – lidem už není jedno, co se stane s obalem od výrobku, který si koupili, což je samozřejmě pozitivní. Bohužel však není cestou odklon od plastů a nahrazování ho sklem, hliníkem nebo nedej bože tzv. bioplasty.

Plasty nemohou za to, že je lidé pohazují v přírodě a sypou je do oceánů. To je problém nakládání s takovýmto odpadem. Bioplastů je dnes více než 300 druhů, není naprosto vyřešena jejich recyklace. S takzvaně bioplastovými obaly, které můžete hodit na kompost, se běžně setkáte jen minimálně. Drtivá většina tzv. bioplastů je zpracovatelná jen průmyslově s vysokými energetickými vstupy a je to technologicky náročné. Navíc materiály pro stoprocentně rozložitelné obaly jako například kukuřičný škrob předpokládají pěstování surovinových plodin na obrovských plochách úrodné půdy. Neexistuje řádné značení těchto bioplastů, takže není vůbec jasné kam s nimi a pokud bioplastovou lahev vhodíte do žlutého kontejneru, tak tato jediná lahev, která je od klasické PET lahve nerozeznatelná, zničí tuny kvalitního PET materiálu. Takže podobně jako u biopaliv je tu ekologičnost minimálně sporná.

Považuji bioplasty za slepou uličku a nešťastný důsledek tzv. Greenwashingu neboli zeleného vymývání mozků. Věřte mi, že klasické plasty tady byly, jsou a budou, jsou nenahraditelné a náš závod v Rosicích zásadním způsobem přispěje k tomu, že v České republice budeme schopni uzavřít tzv. cirkulární kolečko u PET lahví.

Na závěr otázka, kterou nelze pominout. Jaká bude frekvence nákladní dopravy obsluhující vaši výrobnu?

Do areálu přijedou za celý den dva kamiony a dva z areálu vyjedou.

Článek byl převzat ze zpravodaje Rosa se souhlasem vydavatele