Kuřim

Za svůj život vděčím Nicholasi Wintonovi, vzpomíná muž

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

Druhého srpna 1939 ho matka s babičkou posadily do vlaku.

Netušil, co se děje, a na cestu se těšil. „Ony nejspíš plakaly. Ale já myslel, že jedu jen na výlet a netušil jsem, že už je nikdy neuvidím," vypráví třiaosmdesátiletý Tomáš Graumann.

Většina jeho příbuzných zahynula v koncentračních táborech.